Fórum ElektroLab.eu

Oprava RC Generátoru Tesla BM344

Oprava RC Generátoru Tesla BM344
František Hanák Pridal  František Hanák
  156 zobrazení
6
 0
Servis a opravy

Co je vlastně RC Generátor BM344

RC Generátor BM344 vyráběla tuzemská československá firma TESLA n. p. v koncernu Brno (ten již neexistuje, oficiálně zanikl 31. 3. 2017). Generátor se začal vyrábět v roce 1958. Kdy byl vyroben poslední kus, jsem nikde nenašel. RC Generátor BM344 měl v té době rozsáhlé možnosti použití v měřicí technice při zjišťování citlivosti, zkreslení kmitočtových charakteristik a oprav různých přístrojů v rozsahu od 20Hz do 1,4Mhz.

Výhodami přístroje v jeho době bylo malé zkreslení, kmitočtová stabilita, velké a stálé výstupní napětí v celém kmitočtovém rozsahu, kontrola výstupního napětí vestavěným voltmetrem, plynulá a stupňovitá regulace výstupního napětí a výstupní odpor. Touto kombinací lze měřit i citlivost nízkofrekvenčního zesilovače.

  • Při spojení RC generátoru BM344 s voltmetrem BM384 a oscilografem BM370 a měřičem zkreslení BM224, lze generátor využít i jako výkonného zdroje střídavého napětí o proměnném kmitočtu pro napájení různých zařízení.

  • Při spojení RC generátoru BM344 s osciloskopem BM370 lze měřit kmitočet metodou Lissajousových obrazců. Zde je generátor použit jako vnější časová základna. (Viz. 1-1)

  • Při spojení RC generátoru BM344 se stejnosměrným oscilografem BM243 lze měřit fázový rozdíl mezi proudem a napětím metodou elipsy. Kde je BM344 jako zdroj střídavého napětí. (Viz. 1-2)

  • Při spojení RC generátoru BM344 a nízkofrekvenčního milivoltmetru BM384 lze měřit kmitočtové charakteristiky nízkofrekvenčního zesilovače. Zde je generátor použit jako generátor sinusového signálu pro zesilovač. (Viz. 1-3)

  • Při spojení RC Generátoru BM344 se stejnosměrným oscilografem BM243 a napájecím zdrojem BS275 lze měřit časové konstanty relé. (Viz. 1-4)

UPOZORNĚNÍ!! Přístroj je konstruován ve staré třídě bezpečnosti 1 podle normy ČSN35 6501, která byla zrušena 1. 8. 1995 a byla nahrazena dalšími normami. Dnes je norma ČSN EN 61010-1 ed. 2 podle, které by neměla být původní konstrukce přívodního napětí ze zásuvky tohoto zařízení schválena, kvůli později zmíněným kondenzátorům a dalším prvkům. Kovové části přístupné dotyku připojené přes šasi na zemnící vodič jako v třídě bezpečnosti dnešní ale liší se izolací částí pod síťovým napětím a užitím starých technologií. Proto jakékoliv zásahy a provoz zařízení jsou na vlastní nebezpečí. Pokud není na zařízení provedena revize dle nových dnešních norem, tak vám pojišťovna neproplatí žádné způsobené škody. Jakékoliv napodobení mé práce je na vaše vlastní nebezpečí, nejsem vinen jakékoliv újmy jak hmotné tak i duševní, která se může stát neodborným manipulováním, jelikož tento článek není návodem ale ukázka práce vyučeného bastlířského „radioamatéra“ s vyhláškou 50. UPOZORNĚNÍ!!

Následující fotky v této kapitole jsou ofoceny z originálního manuálu. Manuál byl psán jak česky tak i rusky v jedné brožuře jelikož se přístroje vyváželi do sovětského svazu. Každá fotka obsahuje zapojení a Rozpisku přístroje. Kdyby vás tato část se zapojeními a použitím zajímalo více, než jak jsem uvedl. Lze najít na webu Oldradio manuál ke generátoru, kde je vše ohledně zapojení popsáno.

1-1

1-2

1-3

1-4

Má předmluva, koupě a přivezení generátoru

Původně jsem chtěl RC Generátor BM365. Jelikož byl generátor déle nedostupný, tak jsem usoudil, že bude lepší koupit podobný generátor, který se mi bude též líbit a z velké části splní podmínky takové, jaké potřebuji na opravy elektronkových rádií. Generátor BM344 byl vyhovující a má navíc oproti BM365 i voltmetr navíc, který BM365 nemá a věřím, že mi určitě také pomůže. Jak jsem zmínil tak jsem si vybíral generátor i podle vzhledu. U BM365 se mi líbil hlavně daný rozsahový terč. BM344 má velmi podobný.

Generátor jsem koupil v Brně u pána, který generátor doslova zachránil před jeho likvidací. Generátor získal po vyřazení (odepsání) z audio servisu kde pracuje a byly vyřazovány staré přístroje na likvidaci. Řekl si, že ho zkusí radši komukoli levně prodat, než aby se zlikvidoval či skončil v elektronickém odpadu. Jak už jsem zmínil dříve, tak ho chtěl prodat někomu levně, aby ho tzv. zachránil před likvidací, proto mě stál jen pouhých 200kč, ale zase na něm bude o něco více výdajů. Při koupi jsem se díval přes průduchy dovnitř a vypadal plný. Na konci bude spočítána celková cena opravy a počet použitých součástek.

Generátor jsem si pořídil za účelem rozšíření přístrojů v mé pracovně. Budu ho potřebovat na opravy elektronkových rádií, které si postupně sbírám a opravuji, popřípadě i na jinou audio či jinou frekvenčně závislou techniku, kterou bych se odvážil opravit. Podle mě by měl mít nějaký podobný generátor každý, kdo se pohybuje ve staré audiotechnice, kde jsou vyšší napětí než v jiných zařízeních. Hodně lidí by mohlo konstatovat, že stačí mobil a aplikace v něm na generování signálů na výstupu jack. Ano někde může stačit, ale neopatrným používáním si můžete u staré techniky slušně odpálit mobil, protože si myslím, že by mobil neměl rád kdyby, jste se třeba omylem dotkli anodového napětí elektronky, které bývá 200V až 300V. Proto volím elektronkový generátor od Tesly. Jelikož kdyby se poškodil tak se dá za pár korun opravit, na rozdíl od mobilu, který by se kupoval nový za několik tisíc. Druhá nevýhoda mobilu je to že dokáže generovat jen v pásmu, kde se pohybuje hudba, takže zhruba jen do 20kHz, kdybyste potřebovali větší frekvenci, tak byste měli smůlu.

První pohled na generátor

Při prvním prohlédnutí byl zaprášený, měl lehké potečené cesty za sklem. Na skle byli i malé kapičky barvy a na otočném terči byli pavučinky. Podle toho lze posoudit, že byl často používaný ale i dlouho ležel někde ve skladě. Je lehce poškrábaný plechový kryt. Má lehce poškozený jeden knoflík na kladce mechanického převodu na otáčení terčem a ladícího kondenzátoru. Na vrchu generátoru chybí kožené ucho, které tam být nemusí, jelikož bude v mé pracovně trvale položený na pracovním stole a stejně by se musel vzhledem ke stáří vyměnit, jelikož by se mohlo roztrhnout. (Viz. 3-1)

 Po otevření generátoru šla vidět už vyšší vrstva prachu, a že přístroj je kompletní. Bylo i více verzí lišící se vnitřní konstrukcí, trochu odlišnými panelovými voltmetry a vnitřním zapojením jako u každého dlouho vyráběného Tesláckého zařízení. Získal jsem verzi se 2 telefonními žárovkami uvnitř přístroje, černým menším měřícím voltmetrem od firmy Metra Blansko a elektronkami 6L43. Také se lišil tím, že má druhé trafo a zatěžovací a má telefonní žárovky naležato místo svisle jako u jiných verzí. Generátor je oproti jiným Tesláckým zařízením velmi přehledný díky nápisům a označením některých součástek. Nevím, zda to udělali předchozí majitelé nebo sama Tesla, ale pomáhá to velmi v orientaci. (Viz. 3-2, 3-3, 3-4, 3-5)

Jelikož kondenzátory s názvem „Hovňáky“ nejsou za tu dobu ještě popraskané a zachovali si jejich jemnou mastnotu a hladkost, tak díky tomu lze poznat to, že byl generátor používán a uskladněn v ideálním prostředí které měli i malou vlhkost, ale i tak se budou muset vyměnit z důvodu jejich stáří a odlišné kapacity.

Po prohlédnutí výrobního štítku jsem zjistil, že výrobní číslo je 101511 a po prohlédnutí ladícího kondenzátoru jsem zjistil, že byl generátor vyroben 29. Júna 1970 (29. Června 1970). Zepředu skla měl napsané evidenční číslo ZP456. Toto firemní označení se nedochovalo, jelikož se při čištění smylo. Náznak jde vidět na fotce 3-1.

3-1

3-2

3-3

3-4

3-5

Započetí čištění

Při započetí čištění přístroje jsem začal umívat zařízení vodou pomocí hadru a zubního kartáčku. Na barvu jsem jemně použil plochý šroubovák, abych opatrně mohl seškrábnout barvu a při tom sklo nepoškrábal. Na dokonalé očištění a dočištění jsem použil ředidlo. I vše ostatní jako různé skvrny co nešli odstranit vodou tak jsem použil ředidlo také, ale v takové míře abych přístroj nepoškodil. Už před tím jsem si všiml, že někdo se snažil měřicí přístroj kdysi umýt alkoholem, což udělalo na voltmetru mapky, jelikož vypadá, jako kdyby byl ještě z bakelitu, pokud bych měl někde šanci koupit náhradní a který by vypadal dobře za dobrou cenu tak nebudu dlouho váhat.

Při čištění jsem oddělal i přední sklo. To znamená, že jsem musel odpájet i přední voltmetr. Voltmetr jsem si před odpájením označil vodiče a poté jsem ho podle označení při vracení zpátky drátky připájel. Sám osobně si myslím, že jsem generátor vyčistil dobře, ale jak známe, samochvála smrdí, takže posuďte vy sami. (Viz. 4-1)

4-1

Započetí oprav

Započetí oprav jsem začal tím nejjednodušším, že jsem prohledal vnitřní část, zda není uvnitř přístroje něco drasticky spáleného či zkratovaného. Po prohlédnutí jsem našel odpojený vodič, který se nachází mezi přepínání rozsahových odporů a ladícím kondenzátorem. Hned jak jsem ho zapájel na místo, kde byl odlomený, tak jsem zkontroloval, zda není ještě někde na cestě zlomený (pod izolací kam nejde vidět). Jelikož vodič byl v pořádku, tak jsem zapojil generátor do sítě.

Generátoru se nerozsvítila indikační žárovka, elektronky žhavili a transformátor lehce brněl, ani výstup nešel změřit osciloskopem. Proto jsem uvážil, že generátor má nějaký problém a usídlil jsem se do útrob generátoru. Nevím, zda mají žárovky na zpětné vazbě nějak výrazně svítit, ale řekl jsem si, že bude něco špatně. Vyndal jsem žárovku a zjistil jsem dvě věci. První věc je to, že jsou v generátoru použity telefonní žárovky, a druhá věc je ta, že se jaksi žárovka rozpadla na dva kusy (upadla stářím z patice, Viz. 4-1). Tato závada žárovky je neopravitelná proto jsem se usídlil k hledání náhradních žárovek, jelikož indikační žárovka byla spálená a svítící světélko je vždy radost vidět. Žárovky jako zátěž jsou 60V 50mA a žárovka indikační je 6V 50mA.

„Hovňáky“ půjdou všechny vyměnit, jelikož většinou mívají za tu dobu už jinou kapacitu nebo jsou prasklé a tím nasávají vlhkost, která ho poškodí ještě více. I když „hovňáky“ v tomto generátoru vypadají dobře tak budou maximálně tak na nástěnce ale ne v zařízení jelikož by se časem používáním poškodili a mohl bych znova opravovat generátor. Při výměně kondenzátorů budu muset myslet na to, aby neměli hodnoty vysoké výchylky kapacity od výroby, jelikož celkové zařízení má po zahřátí přesnost kmitočtu na prvním až čtvrtém rozsahu ± 2% a ± 1Hz se zkreslením na stejných rozsazích ≤ 0,5%. Zařízení chci mít funkčností co nejpřesnější původnímu stavu proto budu součástky vybírat a montovat pečlivě.

5-1

Nákupy žároviček

Žárovky pro indikaci jsem hledal skoro všude. Původně jsem chtěl použít původní 6V 50mA. Jelikož je to jen indikační žárovka a je napojena na trafo přes předřadný rezistor s hodnotou 20Ohm, tak jsem se známým „kolegou“ usoudil, že když koupím dostupnější žárovky, které potřebují vyšší proud, tak to vadit nebude. Napětí se dodrží a popřípadě se vymění předřadný rezistor, kdyby nestačil jeho výkonem. Bude sice o něco vyšší odběr proudu ale podle mě ne o tolik že by se mělo stát něco zásadního. Nejdostupnější byli žárovky 6V 140mA. V originálním balení jsem sehnal kolem 100ks za 200Kč i s poštovným, takže budu mít menší zásobu i na jiné projekty a opravy. I když jsem jich koupil o dost více, než potřebuji, tak pořád to bude výhodné koupě. Protože na webech jako HADEX mají ceny za telefonní žárovky 10Kč za kus, Svět Svítidel a GME kolem 40Kč za kus, TME kolem 30kč za kus, prostě na mě vysoké ceny, jelikož kdybych koupil i pár kusů do zásoby např. 10ks tak bych mohl zaplatit mezi 100Kč až 400Kč za 10ks. Ceny se samozřejmě odlišovali od typu (provozního proudu) a výrobce.

Žárovky 60V jsem musel koupit přesně s původním proudem 50mA. Dlouho jsem si myslel, že neseženu 60V žárovky za cenu jako žárovky 6V. Kousek naděje jsem našel. Na webu Součástka se mi naskytlo vzít 100ks 60V 50mA telefonních žárovek za 180kč se sice větším poštovným za 200kč ale i tak to byla podle mě výhodná koupě, jelikož v dnešní době jsou telefonní žárovky drahé. Díky tomu teď budu mít několik desítek ks v zásobě na výměnu či kdybych potřeboval nějaké při opravě dalšího zařízení.

Práce jako každá jiná

Mezi tím než měli dojít žárovky tak jsem začal vyměňovat „hovňáky“ za polypropylenové kondenzátory řady MPP které používá např. i RAPA Projekty. Podobné používá i Paul Carlson z kanálu. Mr.Carlsons Lab. Nechci dělat reklamu, ale zatím jsou nejlepší a nejpřesnější kondenzátory, pro použití na vysokých napětích. Některé kapacity vyrábějí až do 1000V. Řady kondenzátorů, které se nacházely a byly vyměněny za nové kondenzátory: C210, TC173, TC183, TE984, TE992 a WK72469. Fotky s nimi v původním zapojení můžete vidět na fotce 7-1. Kondenzátory WK72469 byli už naprasklé. Nemám to ověřené, ale myslím si, že v zařízení fungují jako filtr, aby nepouštěli do sítě rušení z generátoru a pro vytvoření země na šasi. Jelikož byli už naprasklé, tak vesele pobírali vlhkost a jednou by se rozpadli nebo vyzkratovali. To znamená, že by propojili Fázi nebo nulu ze zemí. Dříve by propojená nula moc nevadila, jelikož v dřívější době byla zem vyvedena z nuly přímo v zásuvce. V dnešní době by to dělalo velké problémy. Proto hned jak jsem je viděl tak jsem je okamžitě vyměnil.

Velká výhoda oproti většině rádiím je že se rámeček s destičkami a součástky dají odšroubovat a díky tomu lze s nimi i lépe manipulovat uvnitř přístroje aniž bych musel odpájet dráty a všechny ostatní prvky, které by rámeček drželi.

Některé rezistory vypadají, jako kdyby byli už lehce spálené či načaté a proto jsem se rozhodl pro jistotu správné funkčnosti vyměnit. (Viz. 8-4) Je zajímavé, že tak vypadají jen rezistory série TR154 s hodnotou 6k8 2W. Jelikož jsem je kupoval narychlo tak jsem je koupil v GME jelikož jsem měl znova cestu do Brna. Tím pádem se nějaké součástky prodražili a dali by se koupit o dost levněji. Náhradu za ty rezistory jsem vybral tak aby odpovídali parametrům rezistorů původním. To znamená, že jsou také 2W, pokud by časem používáním zčernali jako ty původní tak je nahradím za rezistory výkonnější. Může se to stát díky tomu, že dříve bylo v síti zhruba 220V. Jelikož jsme blízko transformátoru ve vesnici tak máme v zásuvce kolem 242V (Přičemž napětí je v normě. Maximálně můžete mít v zásuvce 250V jako dříve), proto může vzniknout to, že je v generátoru o něco vyšší napětí a díky tomu může vzniknout i více watt na rezistorech a díky tomu se mohou i dříve opotřebovat.

Určitě jste si všimli žlutého rezistoru, který jde vidět na obrázku 7-1. Tento rezistor sem nezapadá a ani není zakreslený ve schématu. Pokud nenajdu jeho význam, proč byl přidaný tak půjde odstranit. Daný rezistor je napájený paralelně na R34 který je paralelně připojen k R33. Tím pádem snižuje oběma rezistorům jejich odpor. Nedivím se, že je trochu už načervenalý. Nenašel jsem ho ani na jiných fotkách na internetu nebyl nikde znázorněn či nešel vidět. Ani na jednom ze schémat, které jsou níže.

Ještě před tím než jsem začal rezistory vyměňovat tak jsem generátor odzkoušel s danými starými načatými rezistory i s rezistorem, který je zde navíc. Generátor začal fungovat a udělal jsem rychlou zkoušku frekvenčních rozsahů. Generátor je celkem přesný, sice je u vyšších frekvencí chvilkami mimo ale to se dá u staršího zařízení předpokládat. Kdyby se tam nechali funkční staré kondenzátory tak by měl generátor ještě větší odchylku. Nechal jsem generátor jet deset minut na osciloskopu a žádné problémy se neukázali.

Jak už jsem zmínil problém s naší sítí a rezistory tak jsem po výměně rezistoru 6k8 a odstranění přebytečného rezistoru 3k3 začal dělat zátěžový test. Zapnul jsem generátor na maximální napětí amplitudy, které dokáže podat. Čekal jsem na to, co se stane při 30 minutovém provozu na prázdno (není na něj připojené žádné zařízení). Zařízení jsem pozoroval, kdyby se něco začalo dít tak abych mohl rychle zakročit, ale zároveň i s menším odstupem. Nic se nestalo, takže beru test jako úspěšný a zařízení jako opravené.

Po testech generátoru jsem odstranil z ložisek starou mazací hmotu, která pochytala za svou dobu prach a nepořádek. Ale aby byli ložiska promazávané a nezadřeli se tak jsem nanesl novou tekutou mazací kapalinu na všechny ložiska v zařízení. Díky tomu se bude dát co nejvíce jemně nastavit frekvence, kterou má generátor na výstupu generovat.

Jakmile došli poslední 6V žárovky na které jsem čekal tak jsem 6V žárovkou osadil poslední prázdnou patici a tím je myšlena patice která slouží jako indikace zapnutí zařízení. Tím pádem bylo zařízení celé a šlo se na poslední test. Jakmile jsem složil celý generátor dohromady tak započal poslední test, který byl 30 minutový provoz bez zátěže. Jelikož bylo zařízení už ve své bedně, tak uvnitř bylo tepleji, než když byl provoz bez bedny, ale to se dá čekat, jelikož nemá jak teplo tak rychle odcházet ze zařízení.

Generátor po výměně všech součástek a testech lze vidět na obrázku 7-2. Obrázky jsem dal poblíž sebe, aby se vám lépe pozorovali změny, které se v přístroji odehráli.

Při uzavírání do bedny jsem zjistil, že zezadu chybí dva šroubky už od přivezení. Proto jsem našel nějaké, které se dříve používali, a nahradil jsem je jimi. Díky tomu zařízení drží plechové v bedně tak jak má a není tolik na přední masku namáháno.

7-1

7-2

Důvody výměny kondenzátorů byly popsány už dříve, ale následně si ukážeme jejich hodnoty, kvůli kterým byly vyměněny. Všechny důležité údaje jsou uvedené v tabulce níže:

ID Řada / Typ Kapacita Naměřená hodnota Dovolená odchylka Poznámka
1 TC 183 220 nF 243n1 ± 20% Kapacita OK, Stíkal mastek
2 TC 183 220 nF 251n8 ± 20% Kapacita OK, Kapacitou už na pokraji
3 TC 173 68 nF 96n31 ± 10% Kapacita mimo
4 TC 173 47 nF 59n94 ± 10% Kapacita mimo
5 TC 173 10 nF 14n44 ± 10% Kapacita mimo, prasklý
6 TC 173 10 nF 15n04 ± 10% Kapacita mimo
7 TC 173 3n3 3n869 ± 10% Kapacita mimo
8 WK72469 5 nF 5n826 neznámá prasklý
9 WK72469 5 nF 5n720 neznámá prasklý
10 TE 984 50 µF 1n250 "-10%, +100% mrtvý, nejspíše vyschlý (elektrolit)
11 C 210 100 nF 100n4 neznámá mechanicky poškozen
12 TE 992 10 µF 11µ68 "-10%, +100% Kapacita OK, popraskané těsnění
13 TE 992 10 µF 10u93 "-10%, +100% Kapacita OK, dírka v těsnění

Důvody výměny rezistorů byly už popsány dříve, ale následně si ukážeme jejich příčiny, kvůli kterým byly vyměněny. Všechny důležité údaje jsou uvedené v tabulce níže:

ID Řada / Typ Odpor Naměřená hodnota Dovolená odchylka Poznámka
1 TR 154 6K8 6K55 ± 5% Odpor OK, Sčernaný obal rezistorů (spálený)
2 TR 154 6K8 6K55 ± 5% Odpor OK, Sčernaný obal rezistorů (spálený)
3 TR 154 6K8 6K69 ± 5% Odpor OK, Lehce načernalý
4 TR 154 6K8 6K59 ± 5% Odpor OK, Lehce načernalý
5 TR 146 3K3 3K25 neznáma Sčervenalý obal rezistoru (spálený)

 

Až na některé byla většina kondenzátorů mimo svojí kapacitou, některé prasklé či úplně poškozené. Všechny vypájené kondenzátory lze vidět na fotce 8-1. Kondenzátor 10 byl elektrolytický. Nejpravděpodobnější je že začínal probíjet nebo vyschl. Proto má takovou nízkou kapacitu. Tento kondenzátor byl paralelně napojen na voltmetr. Pokud by se časem nevyzkratoval a jen by držel svoji kapacitu kolem 1nF tak by při nižších frekvencích poskakovala ručička a ani by to moc nevadilo. Jelikož chci opravu co nejpřesnější tak jsem ho vyměnil za 47uF (původně byl 50uF). Je i v mezích dovolené úchylky dřívějšího vyráběného kondenzátoru. Kondenzátory řady TE992 jsem vyměnil z důvodu možného vyschnutí v budoucnu, jelikož na jednom byla popraskaná pryžová těsnící průchodka a na druhém byla dírka (Viz. 8-3). Jinak měli kapacitu v normě.

Doslova mě vystrašili už dříve zmíněné prasklé kondenzátory 8 a 9 s kapacitou 5nF, které se nacházeli mezi přívody fáze – zem, a zem – nula (Viz 8-2). Ve schématu označené jako C31 a C32. Ta představa že kdyby byli zkratované tak by se propojila nula nebo fáze ze zemí. Nebyl by to krásný pohled už jen při zasunutí do sítě, jelikož jsou před vypínačem, takže na ně nemá vypínač vliv. Kdyby zařízení nemělo uzemnění přes kabel tak by se na šasi mohla objevit při zkratu fázového kondenzátoru fáze z kabelu. Při dotyku kovové skříňky zařízení by mohlo dojít k úrazu nebo by se těžce poškodilo zařízení.

U starých a starších zařízení dělají většinou problémy kondenzátory. Tím že se vymění hovňáky a malé elektrolytické kondenzátory se většinou i odstraní většina problémů. Pokud ne. Je závada buď ve velkých ponechaných kondenzátorech filtračních, nebo jiných součástkách jako jsou rezistory, diody, elektronky, atd…

Žárovky proč je vyměňuji, jsem popsal už dříve, ale zmíním je znovu. Žárovka na 6V fungovala jako indikační. Při zapnutí nefungovala, ale když jsem ji zapojil na můj laboratorní zdroj tak reagovala na otřesy (když jsem třepal se žárovkou tak blikala), to znamená, že lanko bylo spálené na kraji a jak se hýbalo tak znovu na chvíli chytalo kontakt. Žárovka na 60V byla rozpadlá, a musel jsem ji vyndat na dva kusy z patice. (Viz. 5-1) To může být jeden z důvodů, proč generátor nefungoval. Jelikož byla žárovka rozpadlá, tak nebyla vodivá a tím pádem nemohla vést kladnou zpětnou vazbu k elektronce E1.

Jak už jsem jednou zmínil tak jsem vyměnil rezistory s odporem 6K8 jelikož byli některé lehčeji a některé více zčernalé. (Viz. 8-4) Tyto rezistory jsou označeny ve schématu jako R27, R28, R33 a R34. Ani se nedivím, že za tu dobu začali černat, protože plní funkci katodového odporu.

8-1

8-2

8-3

8-4

Šťastný konec

Zde vám jen ukážu, jak vypadá zařízení po opravě. Pohled ze spodu lze vidět na fotografii 7-2, shora a zezadu na fotce 9-1. Složený a hotový generátor lze vidět na fotkách 9-2, 9-3 a 9-4.

Myslím si, že i když je generátor starší konstrukce, i tak je celkem překvapivě přesný. Samozřejmě nevím, jak doopravdy bývali tyto generátory přesné hned po výrobě s dřívějšími součástky, ale udáváno bylo po zahřátí přesnost kmitočtu na prvním až čtvrtém rozsahu ± 2% a ± 1Hz, jak už jsem dříve zmínil. Možné je, že generátor udělaly nové polypropylenové kondenzátory přesnějším, jelikož od výroby nemají takové výchylky kapacity. Všechny naměřené hodnoty si překleneme do tabulek níže. Kontrolní hodnoty byli vybrané takové, jaké jsou napsané na terči generátoru. Rozsahy jsem v tabulkách očísloval římskými číslicemi jedna až pět. V tabulkách lze vidět, jakou výchylku má generátor. Samozřejmě mějme na vědomí, že výchylka naměřené hodnoty může být způsobena, měřidly či nastavením terče, jelikož na terči se odečítá jako u analogových měřidel.

Měření probíhalo na osciloskopu Voltcraft DSO-2020USB. Zem nemusela být připojena z důvodu, že obě zařízení mají uzemnění. Kdyby osciloskop nebyl uzemněn tak bych musel propojit i zem do generátoru. Podle naměřených hodnot v tabulce si můžeme spočítat a zprůměrovat jak absolutní chybu, tak i chybu relativní. Pro mé účely je výpočet zbytečný jelikož sám vidím podle tabulky, že je generátor celkem přesný.

Rozsah 20Hz až 200Hz - I
Hodnota na generátoru (Hz) 20 25 30 35 40 45 50 60 70 80 90 100 120 150 200
Hodnota naměřená (Hz) 20 24.5 29.5 34.4 39.1 44 49 59 68.5 78.4 88.5 98.1 118 147 196
Rozsah 200Hz až 2kHz - II
Hodnota na generátoru (Hz) 200 250 300 350 400 450 500 600 700 800 900 1000 1200 1500 2000
Hodnota naměřená (Hz) 199 251 301 351 399 448 499 601 697 798 899 1002 1208 1511 2008
Rozsah 2kHz až 20kHz - III
Hodnota na generátoru (Hz) 2 2.5 3 3.5 4 4.5 5 6 7 8 9 10 12 15 20
Hodnota naměřená (Hz) 1.98 2.48 2.99 3.49 3.97 4.46 4.95 5.95 6.94 7.93 8.93 10.01 11.98 14.93 19.8
Rozsah 20kHz až 200kHz - IV
Hodnota na generátoru (Hz) 20 25 30 35 40 45 50 60 70 80 90 100 120 150 200
Hodnota naměřená (Hz) 20.1 25.16 30.3 35.4 40 45 50.1 60.5 70.18 80 90.91 100.6 121.2 153.1 199
Rozsah 0,2MHz až 1,4MHz - V
Hodnota na generátoru (Hz) 0.2 0.3 0.4 0.5 0.6 0.7 0.8 0.9 1.0 1.2 1.4        
Hodnota naměřená (Hz) 0.2 0.31 0.4 0.5 0.6 0.7 0.8 0.9 0.99 1.2 1.37        

 

9-1

9-2

9-3

9-4

Popis činnosti zařízení

Momentálně bude následovat jednoduchý popis přístroje na schématu přístroje. Schéma jsem se pro vás snažil najít v co nejlepší kvalitě. (Viz. 10-1)      

Samotný oscilátor tvoří elektronka E1 a E2. E1 jako zesilovač, E2 jako katodový sledovač, z její katody se vede dvojí zpětná vazba: kladná, kmitočtově nezávislá se stabilizací oscilačního napětí pomocí žárovek. Záporná, kmitočtově závislá vlivem R filtru ve tvaru přemostěného T, přes který se přivádí napětí na mřížku první elektronky. Nastavení R a C ve filtru určuje kmitočet, pro který je záporná zpětná vazba nejmenší a na němž tedy kmitá oscilátor. Kmitočtové rozsahy jsou určeny přepínáním odporů ve filtru a plynulá změna kmitočtu se provádí dvojnásobným otočným (také tzv. ladícím) kondenzátorem.

Oscilátor je oddělen katodovým sledovačem tvořený elektronkou E3 který současně umožňuje plynulou regulaci výstupního napětí pomocí potenciometru R29 od 0V do 10V. Regulace výstupního napětí ve skocích se provádí po 10dB od 10V do 0,003V. Vestavěným výstupním voltmetrem (ve schématu M) zapojeným před stupňovitý dělič se kontroluje výstupní napětí. Měřidlo má stupnici pro 10V, 3V a stupnici v dB pro snadnější zjišťování kmitočtových charakteristik.  Elektronka E5 slouží jako jednoduchý zdroj proudu celého generátoru, který využívá i vedlejšího prvku všech elektronek, který je usměrnění.

Germaniové hrotové diody GA203 s označením E4 a E6 slouží pro usměrnění napětí pro panelový voltmetr. Kondenzátor C26 znovu v nějaké míře vyhlazuje napětí na voltmetru. Kdyby zde nebyl tak by ručička nesmyslně kmitala a nešlo by z voltmetru cokoliv odečíst.

10-1

Jak už jsem dříve zmínil, že měl přístroj více verzí tak zde je schéma starších kousků než jakého jsem sehnal já (Viz 10-2). Liší se tím, že nemá germaniové diody E4 a E6, ale má místo nich jednu dvojitou diodu s označením E4 ve schématu. Dvojitá dioda je zapojena jako sledovač signálu, který zároveň usměrňuje napětí. Zařízení se vyrábělo nejspíše dlouho, jelikož i dané verze mají mezi sebou také menší rozdíly. Nejspíše má straší verze i pár dalších rozdílů, ale to jsem nezjišťoval. Schéma jsem přidal na porovnání. Princip funkce je stejný. Např. moje verze je se čtyřmi sloty pro zpětnovazební žárovky, z toho dvě jsou nevyužité (prázdné) a je osazen jen dvěma, na rozdíl od schémat kde jsou tři.

Dočetl jsem se, že byla i verze kde byla usměrňovací elektronka E5 nahrazena také dvěma diodami zapojené do dvoucestného usměrňovače, které usměrňují napětí. Schéma pro tuto verzi jsem bohužel nedokázal najít. V této verzi byly také použity novější elektronky EL83. Tyto zařízení na fóru měli štítek s číslem okolo 617474 a výše.

10-2

Celkové náklady   

Zde s vámi spočtu náklady, které jsem vložil do přístroje. Počítám součástky jen použité na opravu, ne kolik jsem jich musel koupit. Počítám i samotnou cenu generátoru za jakou jsem ho koupil. Tato cena se může lišit, pokud byste chtěli nějaký pořídit do své pracovny či popřípadě sbírky. Ceny kusů jsou brány takové, které byli v době koupení součástek, jelikož většinu už mám na „skladě“ z dob mých minulých oprav. V některých cenách je i na ks započítané poštovné (např. u žárovek). Odhadované sumy za cín a čisticí prostředky připočítávám jen kvůli tomu, kdyby se někdo inspiroval a chtěl by si opravit generátor také. Dopravné je kvůli tomu že jsem jel na jízdenku do Brna a z Brna. Na bazarech však bývají vyšší ceny generátoru, než taková za jakou jsem koupil generátor já. Tato cena byla spíše náhodná, jak už jsem popsal dříve.

Položka Cena / ks Počet ks Cena celkem
RC Generátor 1 1 200 Kč
MPP-10nF/630V 2.13 Kč 2 4.26 Kč
MPP-220nF/630V 2.53 Kč 2 5.06 Kč
MPP-68nF/630V 2.36 Kč 1 2.36 Kč
MPP-100nF/630V 2.36 Kč 1 2.36 Kč
MPP-4n7/630V 2.13 Kč 2 4.26 Kč
MPP-47nF/1000V 2.68 Kč 1 2.68 Kč
MPP-3n3/630V 2.13 Kč 1 2.13 Kč
HITANO 10uF/400V 24.80 Kč 2 49,60 Kč
HITANO 47uF/50V 2.20 Kč 1 2.20 Kč
Tel. Žár. 6V/140mA 2 Kč 1 2 Kč
Tel. Žár. 60V/50mA 3.80 Kč 2 7.60 Kč
Rezistor 6k8 2W 4.60 Kč 4 18.40 Kč
Odhad cín 10 Kč 1 15 Kč
Odhad čis. prostředky 20 Kč 1 20 Kč
Dopravné (osobní) jízdenky 47 Kč 2 94 Kč
Celkové náklady 431.91 Kč

 



Páčil sa Vám článok? Pridajte k nemu hodnotenie
 

     

Komentáre k článku

Zatiaľ nebol pridaný žiadny komentár. Pridáte prvý? Za obsah komentárov je zodpovedný užívateľ, nie prevádzkovateľ týchto stránok.
Pre komentovanie sa musíte prihlásiť.

Vyhľadajte niečo na našom blogu

Webwiki ButtonSeo servis